kasarva

Nesmrtelné zimní zahrady

Ať na vesnici či ve městě, na zahradě nebo na terase a v parku, teplo nás táhne ven. Od jara do babího léta se necháváme hladit slunečními paprsky, vstřebáváme energii a snažíme se nemyslet na zatažené nebe, mrholení mráz a sníh, které přinese podzim a zima. Období, které nemáme příliš v lásce, se pravidelně vrací a nehledí na lidskou nevoli. Člověk je ale tvor tvořivý a vynalézavý, našel tedy způsob, jak vše přelstít.

Známka luxusu

První zimní zahrady se začaly k prvorepublikovým vilám přistavovat na počátku dvacátých let minulého století. Skleněné průčelí vybíhající mimo půdorys domu nebo „spojka“ mezi jednotlivými částmi bytu, plná vzrostlých palem a mohutných květin, s ratanovými křesílky a odkládacím stolkem na kávu, byla před sto lety nutným výstřelkem bohatší vrstvy obyvatelstva. Nejen, že vypadá efektně a přidává na luxusu, ale umně rozšiřuje prostor domu. Výhled ven do nehostinného počasí už nevadí, objetí květin a svěžích vůní omámí naše smysly.

Všude, kam se podíváš

Zimní zahrady přežívají a těší se stále větší oblibě. Ušetřeny nejsou ani byty s terasou nebo s větším balkonem. Toužíme po otevřeném prostoru a sklem obehnané původně venkovní části jsou skvělým řešením. Nemusí ale sloužit jen pro odpočívání, bez problémů si zde můžeme vypěstovat jahody po celý rok nebo dát prostor ptákům, kteří by v bytě nadělali paseku.
  • Květiny
  • Menší zvířata – například korely nebo papoušci
  • Skromné záhonky

Architektura se mění

Ale zimní zahrady zůstávají. Nezáleží na tom, jestli stavíme moderní dřevostavbu, energeticky soběstačný přízemní domek nebo dvoupatrovou vilu, zimní zahrada většinou na seznamu požadavků nechybí. Právem.